Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články » Rok 2014 » Květen:

Stát chce podpořit sociální služby, které umožní seniorům žít co nejdéle doma (zpravy.rozhlas.cz)

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je to dobrý způsob, jak mohou senioři žít déle doma a nemusejí odcházet do ústavů. Populace stárne a v domovech důchodců není dostatek míst.

„My chceme všechny typy sociálních služeb spíše směřovat k terénním a ambulantním,“ popisuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD a dodává: „A potom k těm nejrůznějším odlehčovacím v případě, že se rodina stará o svého buď zdravotně postiženého nebo seniora doma. A aby to ve chvíli, kdy už se třeba rodina nemůže starat, bylo v zařízení, které je pokud možno v blízkosti bydliště.“

Kristýna Kolářová pracuje na tísňové lince pro seniory, kterou nabízí organizace Život 90. Jde o službu, která umožňuje žít starým lidem déle doma. Člověk má na krku nebo zápěstí náramek s tlačítkem, kterým si přivolá pomoc.

„Tísňová péče má význam pro starší lidi proto, že mají jistotu, že se dovolají pomoci, když se něco stane, když je akutní potřeba. Ale stejně tak mají jistotu, že s nimi někdo komunikuje,“ vysvětluje Jan Lorman, ředitel spolku Život 90.

Tísňová linka je jedním z příkladů sociálních služeb, které umožňují seniorům žít v domácím prostředí. Stejně tak pomáhají i terénní pracovníci. Například důchodkyně Helena z Prahy využívá v domácnosti pečovatelky.

„Rozhodně nechci do domova důchodců, rozhodně nechci umírat v nějakém ústavu,“ říká. Stále více starších lidí stojí spíše o terénní služby. „My víme, že devět z deseti lidí chce zemřít doma a že vlastně spousta z nich o domov pro seniory žádá jen proto, aby měli jistotu, že když budou potřebovat nějakou péči a službu, tak jsou tam pohromadě,“ upozorňuje ředitel Lorman. Stát proto do pečovatelů zainvestuje. „My chceme všechny typy sociálních služeb spíše směřovat k terénním a ambulantním,“ popisuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD a dodává: „A potom k těm nejrůznějším odlehčovacím v případě, že se rodina stará o svého buď zdravotně postiženého nebo seniora doma. A aby to ve chvíli, kdy už se třeba rodina nemůže starat, bylo v zařízení, které je pokud možno v blízkosti bydliště.“

Ještě stále ale existují ústavy, ve kterých spí starší lidé i po pěti na pokoji a mají společné sociální zařízení na chodbách.

To je podle ministryně naprosto nepřijatelné: „Já věřím, že takových ústavů je v republice minimum, i když vím, že se to netýká jen seniorů, ale i mentálně postižených. V rámci projektu transformace sociálních služeb se staví mnoho malých domků nebo malometrážních bytů, kde ti lidé mohou žít v domácím prostředí.“

Česko by se mělo více přiblížit trendu vyspělejších zemí.

„Ten trend je celoevropský, aby člověk zůstal co nejdéle ve svém domácím prostředí,“ podotýká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. „I za použití asistivních technologií, to znamená různé tísňové péče, tlačítek, čidel, monitoringu. Nejdále jsou v tom například v Nizozemsku, hodně se tím teď zabývají třeba ve Švédsku,“ doplňuje.

Pečovatelské služby podporuje také Rada seniorů. Podle jejího předsedy Zdeňka Pernese populace stárne, a stále je tak nedostatek míst v pobytových zařízeních.

„Domovů pro seniory je 480, ale mají kapacitu jen 37 tisíc lůžek. Domovů se zvláštním režimem je 210 a počet lůžek je 10 740, což jsou asi dvě procenta z celkového počtu příjemců starobních penzí. Takže kapacita je na rozdíl od okolních zemí o trochu nižší,“ informuje Pernes. Pobyt v seniorských domech je také dražší než terénní služba. „Do terénních služeb jde zhruba tři čtvrtě miliardy korun, co se týká pobytových, tak je to nějakých čtyři a půl miliardy korun,“ dodává Jiří Horecký z Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Letos jde z rozpočtu na sociální služby celkem 7,3 miliardy korun, z toho 40 procent připadá na seniory. Od příštího roku by o rozdělení peněz měly rozhodovat kraje. I jim ministerstvo práce a sociálních věcí doporučí, aby více podporovaly terénní služby.

„Už vlastně v současné době si kraje samy rozhodují, kam jejich peníze, určené na sociální služby, půjdou. Ministerstvo sice ještě v letošním roce dává finanční prostředky přímo jednotlivým organizacím, ale je to vždy až po konzultaci s kraji, které nejlépe vědí, co potřebují,“ dodává ministryně.

Zdroj: zpravy.rozhlas.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 6.5.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 25.7. 2016 v 17:52.