Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články » Rok 2014 » Leden:

Pěstounů přibývá jen pomalu. Vláda se snaží pomáhat, pořád je to však prý málo (parlamentnilisty.cz)

„Vycházíme ze základní zásady, že pěstounství je forma náhradní rodinné péče, která má mít přednost před ústavní výchovou,“ řekl Koníček. ParlamentníListy.cz zjišťovaly víc.

Tři sestřičky "jako stupínky", Maruška, šest let, Pavlínka, necelých pět let a Terezka, tři a půl roku, jsou z poloviny menšinového etnika, dvě starší jsou modrooké světlovlásky, Terezka má hnědé vlasy i oči. Všechny se vyvíjejí zhruba v souladu s věkem, zatím bylo konstatováno jen mírnější opoždění a některé projevy chování, které jsou přičítány skutečnosti, že "neví, kam patří", touží po péči rodiny. Maruška byla doma zvyklá starat se o mladší sestřičky, děti jsou na sebe hodně vázané, takže mohou jít k pěstounům jen společně. Rodina by měla být bezdětná a neměl by chybět mužský element.

To je ukázkový text z webové stránky: Hledáme vás, mámo, táto. Zda tyto děti našly už rodinu, známo není, v každém případě jde o stránku, na které se lidé o dětech, které je možno přijmout do pěstounské péče (tedy v případě, že takový uchazeč splní podmínky dané zákonem pro to, aby pěstounem být mohl) dozvědí.

Od roku 1993 do roku 2009 bylo v České republice svěřeno do pěstounské péče celkem 15 984 dětí. To je průměrně 940 dětí ročně. Každým rokem - až na výjimky – se většinou počet dětí umístěných do pěstounské péče zvyšuje. A tak zatímco v roce 1993 jich bylo 656, v roce 2009 jich bylo už 1 568. Ovšem i tak kojeneckými ústavy ročně u nás procházelo téměř 2 000 malých dětí. Odtrženy bývaly od matky či otce nejčastěji kvůli hmotné nouzi.

A tak není tajemstvím, že je Česko v počtu dětí v dětských domovech stále spíše smutnou velmocí. Byť už od loňského roku měl nastat významný posun k lepšímu. Ten spočíval v tom, že by se zvýšil počet profesionálních pěstounů, ke kterým by byly děti umísťovány.

Nutno dodat, že v některé z forem institucionální výchovy žilo u nás ještě v roce 2011 asi 11 000 dětí – odsouzených tím na život mimo rodinu. Pokud by se toto číslo podařilo zredukovat, znamenalo by to přitom i úspory pro státní kasu. Na každé takové dítě v ústavu měsíčně přispívá stát přes 40 tisíc korun, pokud se ho podaří umístit do pěstounské péče, stát za něj zaplatí už jen 6 806 korun.

Pěstounská péče by měla mít přednost – shoduje se Koníček s předchůdcem Drábkem

Ověření nových metod sociálně-právní ochrany dětí a zároveň podpora perspektivní formy individuální sociální služby je proto cílem aktuální informační a náborové kampaně pro pěstounskou péči, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo letos v lednu v Královéhradeckém a Zlínském kraji. Podstatou je hledání nových rodin pro děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat u biologických rodičů. Přitom je ale důležité, aby s nimi mohly nadále zůstat v kontaktu.

„Vycházíme ze základní zásady, že pěstounství je forma náhradní rodinné péče, která má mít přednost před ústavní výchovou,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Systémová podpora

Ministerstvo práce a sociálních věcí uskutečňuje od července 2012 individuální projekt „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti rodiny“. Jeho cílem je ověřit nové metody a nástroje při vyhodnocování situace ohrožených dětí a rodin a při hledání návrhů, jak jejich situaci nejlépe řešit. Po letech, kdy pěstounská péče byla často i z pohodlnosti nahrazována ústavní péčí, se přístup k této praxi radikálně mění.

„Projekt by měl optimalizovat cesty k dalšímu rozvoji pěstounské péče a umožnit další snižování počtu dětí v ústavních zařízeních," dodal ještě v tiskové reakci pro ParlamentníListy.cz ministr Koníček.

Ministerstvo tím provádí sondu v několika krajích ČR

Ministerstvo (MPSV) na projektu spolupracuje celkem se šesti kraji - Karlovarským, Královéhradeckým, Olomouckým, Pardubickým, Zlínským a Moravskoslezským.

„Výsledky budou podrobně analyzovány a poslouží ke standardizaci metod a postupů sociálně-právní péče u této cílové skupiny. Součástí projektu je také pořádání odborných seminářů a konferencí, kde se odborníci i veřejnost seznamují s dílčími výsledky a kde je možné poskytnout prostor vzájemným diskusím a výměně zkušeností. Sdílení informací je možné také díky novým webovým stránkám a národní kampani ‚Právo na dětství‘. Konkrétním přínosem projektu bude návrh způsobů řízení a financování systému péče o ohrožené děti v ČR na národní úrovni i na úrovni krajů a obcí,“ upřesnil tiskový mluvčí MPSV Petr Sulek.

Co je to pěstounská péče?

Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče. Mohou do ní být svěřovány děti, jejichž výchova u rodičů není dlouhodobě, nebo krátkodobě zajištěna. Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Jedním ze základních principů pěstounské péče je zachování kontaktů a vazeb s biologickou rodinou dítěte a snaha o jeho navrácení do biologické rodiny, pokud to podmínky umožní.

I pěstouni na přechodnou dobu přibývají

Na konci května 2013 MPSV evidovalo téměř deset tisíc lidí, kteří dostávali odměnu pěstouna. Přibývá ale také rodin, které vykonávají pěstounskou péči pouze na přechodnou dobu. Zatímco na začátku roku 2012 jich bylo pouze osm, dnes je to už 114 rodin.

Počet dětí v pěstounské a poručnické péči během roku 2013 vzrostl o více než 2000, v současné době jich takto žije už více než 13 tisíc a dalších několik desítek dětí přijali pěstouni na přechodnou dobu. V ústavních zařízeních stále ale žije kolem devíti tisíc dětí. Jejich počet však postupně klesá.

V dětských domovech a ústavech je v celé EU 140 tisíc dětí

V Evropské unii je v ústavní výchově umístěno přibližně 140 000 dětí. Když si vezmeme, že z toho pouze na území České republiky bylo odsouzeno do předloňského roku žít mimo rodinu 11 000 dětí, bylo to neuvěřitelných 8 procent. Jak je uvedeno výše, dnes je to o 2000 dětí méně – přesto je to stále vysoký podíl.

Pěstounů je stále málo

„Na počátku roku 2012 bylo v České republice 8,5 tisíce pěstounských rodin. Dvě třetiny z nich ale mají k dětem, jež vychovávají, rodinný vztah – například jsou to prarodiče. To je tedy pořád málo," uvedl před časem pro ParlamentníListy.cz Pavel Šmýd, manažer Sdružení pěstounských rodin.

Další fakta a čísla:

  • Průměrná doba pobytu dítěte v ústavu je u nás v současné době 4,5 roku
  • Ústavní péče prokazatelně poškozuje zdraví malých dětí
  • Dítě vychovávané v rodině má 40x větší šanci dosáhnout vysokoškolského vzdělání než jeho vrstevník z ústavu
  • Péče o jednoho kojence v ústavu stojí měsíčně přibližně 40 500 Kč, v náhradní rodině činí celkové náklady na jedno dítě (po sečtení příspěvku na úhradu potřeb dítěte a odměny pěstouna) pouze 6 806 Kč
  • Sociální pracovník z orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) má u nás na starosti běžně 300 až 500 rodin, které by měl znát osobně a měl by jim poskytovat podporu dle jejich potřeb. (Zdroj: Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče, odsouzeni.cz)

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 20.1.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 29.5. 2016 v 19:08.