Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články » Rok 2014 » Leden:

Nejčastější cesta ke ztrátě bydlení? Dluhy, varuje ministerstvo (tyden.cz)

Dluhy přitom patří k nejčastějším cestám k bezdomoví. Vyplývá to z koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví, kterou v těchto dnech knižně vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

"Mezi rizikové faktory pro vznik bezdomovectví na straně osob patří dluhy, nezaplacené nájemné nebo hypotéky, rodinné konflikty a rozvraty, propuštění z institucionální péče (dětský domov, vězení, psychiatrická léčebna, nemocnice)," konstatuje se v koncepci.

Velkou roli při ztrátě domova však hrají i různé psychické poruchy či alkohol.

"Mezi nejvýznamnější strukturální faktory patří vývoj na trhu práce a trhu s byty, politika v oblasti sociálních dávek a síťování sociálních služeb, nedostatky ve vzdělávací soustavě, rostoucí míra chudoby, nedostatky ve vytváření rovných příležitostí, regionální rozdíly nebo změny v oblasti rodinného života," dodává ministerstvo v koncepci.

Podle koncepce přitom v České republice žije 30 tisíc bezdomovců. Nejde samozřejmě pouze o lidi na ulici, ale i o ty, kteří žijí v různých azylových domech či noclehárnách. Ohroženo ztrátou domova je dalších sto tisíc lidí. Podle průzkumů zmíněných koncepcí jsou často ohroženi mladí lidé do 25 let, především ti z dětských domovů, osoby se zdravotním postižením, ale i celé rodiny s dětmi.

"Ačkoliv není k dispozici přesná evidence, mládež a mladí dospělí tvoří odhadem méně než 15 procent bezdomovců," konstatuje koncepce. Nejčastěji se jedná o mladé muže s žádnou či nízkou kvalifikací a bez rodinného zázemí.

Mezi bezdomovci výrazně přibývá i žen. Nezisková organizace Naděje, pečující o lidi bez domova, měla ještě počátkem devadesátých let maximálně pět procent klientek, v roce 2009 ovšem bezdomovkyně tvořily už 17 procent její klientely. Ohroženi jsou i senioři, u kterých je situace způsobená nemožností pokrýt nezbytné životní náklady, protože na ně příjmy nestačí, s osaměním a často s nemožností vyměnit dosavadní byt za menší. Například u Naděje tvoří lidé starší šedesáti let čtyři procenta klientů.

V Česku přitom dosud neexistuje komplexní právní úprava sociálního bydlení, které by upravilo postavení státu a obcí v oblasti bytové politiky ve vztahu k osobám ohroženým sociálním vyloučením včetně bezdomovců. Přestože podle legislativního plánu měly ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj předložit legislativní návrh zákona o sociálním bydlení do konce minulého roku.

Podle koncepce by tato úprava byla nanejvýše potřebná. "Trh s bydlením v současnosti nedokáže reagovat na potřeby výše zmíněných skupin osob," konstatuje se v ní. Mnoho obcí nedisponuje vlastním bytovým fondem, který v současnosti představuje jedinou finančně dostupnou variantu bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny osob. Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 procent z bytového fondu, který na obce v roce 1991 převedl stát. Od té doby podíl obecního bydlení klesl pod deset procent z celého bytového fondu. Koncepce proto navrhuje mimo jiné zajištění programů, z nichž by se financovalo pořízení, rekonstrukce nebo výstavba sociálního bydlení. Také by se měly legislativně vymezit povinnosti státu a obcí v tomto směru. Měly by se tak vytvořit například systém takzvaného bydlení s podporu, ve kterém by sociální pracovníci pomáhali lidem bez domova postupně se začlenit do normálního trhu s byty.

Zdroj: tyden.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 15.1.2014

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 7.12. 2016 v 21:10.