Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Sociální práce a sociální služby » Sociální služby » Stanoviska a doporučené postupy:

Sociální rehabilitace (§ 70) a sociálně terapeutické dílny (§ 67)

Obsah:
  1. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách
  2. Cílová skupina osob
  3. Cíl a účel sociální služby a prostředky k jeho dosahování
  4. Zákon o sociálních službách a Zákon o zaměstnanosti
  5. Case management

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

SOCIÁLNÍ REHABILITACE

Zákon:
§ 70 Sociální rehabilitace

(1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.

(2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti:

    a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
    b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
    c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
    d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti:

    a) poskytnutí ubytování,
    b) poskytnutí stravy,
    c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
Vyhláška:
§ 35 Sociální rehabilitace

(1) Základní činnosti při poskytování sociální rehabilitace se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:

    a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování:
        1. nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů,
        2. nácvik péče o domácnost, například péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nakupování,
        3. nácvik péče o děti nebo další členy domácnosti,
        4. nácvik samostatného pohybu včetně orientace ve vnitřním i venkovním prostoru,
        5. nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu,

    b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
        1. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové aktivity a doprovázení zpět,
        2. nácvik schopnosti využívat dopravní prostředky,
        3. nácvik chování v různých společenských situacích,
        4. nácvik běžných a alternativních způsobů komunikace, kontaktu a práce s informacemi,

    c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti:
        upevňování získaných motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,

    d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
        1. podávání informací o možnostech získávání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek,
        2. informační servis a zprostředkovávání služeb,

    e) poskytnutí ubytování, jde-li o pobytovou formu služby v centrech sociálně rehabilitačních služeb:
        1. ubytování,
        2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení,

    f) poskytnutí stravy, jde-li o pobytovou formu služby v centrech sociálně rehabilitačních služeb:
        1. zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietní stravy, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel,
        2. pomoc při podávání jídla a pití,

    g) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, jde-li o pobytovou formu služby v centrech sociálně rehabilitačních služeb:
        1. pomoc při úkonech osobní hygieny,
        2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
        3. pomoc při použití WC.

Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb je stanovena v odst. 2 § 35 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY

Zákon:
§ 67 Sociálně terapeutické dílny

(1) Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.

(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:

    a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
    b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
    c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
    d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
Vyhláška:
§ 32 Sociálně terapeutické dílny

(1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:

    a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu:
        pomoc při běžných úkonech osobní hygieny,

    b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy:
        1. zajištění stravy přiměřené době poskytování služby a odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování,
        2. pomoc při přípravě stravy přiměřené době poskytování služby,

    c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začleňování:
        1. nácvik oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek,
        2. nácvik přesunu na vozík a z vozíku,

    d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností:
        1. nácvik a upevňování motorických, psychických, sociálních a pracovních schopností a dovedností,
        2. pomoc při obnovení nebo upevnění, zprostředkování kontaktu s přirozeným sociálním prostředím.

Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách je stanovena v odst. 2 § 32 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Cílová skupina osob

Cílová skupina osob, kterým je určena služba sociální rehabilitace (§ 70), není zákonem jednoznačně definována. Z charakteru základních činností služby však lze vyvodit, že cílovou skupinu lidí představují zejména osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Na rozdíl od sociální služby sociálně terapeutické dílny, kde je cílová skupina lidí v definici sociální služby zákonem jednoznačně stanovena, je u sociální rehabilitace širší prostor ke spekulacím o cílové skupině. Základní kritérium pro správné vymezení cílové skupiny osob u sociální rehabilitace se však nijak neodlišuje od situací u jiných druhů sociálních služeb. Vždy se jedná primárně o to, jak základní činnosti sociální služby dokáží odpovídat na potřeby člověka, který patří k určité cílové skupině lidí. Schopnost přispět k naplňování potřeb lidí prostřednictvím poskytování základních činností služby sociální rehabilitace je tedy klíčovým kritériem pro určení cílové skupiny osob, pro něž je tento druh sociální služby určen.

Cílovou skupinu osob u sociální služby sociálně terapeutické dílny (§ 67) tvoří osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Určení cílové skupiny osob v tomto případě vyplývá přímo ze zákonné definice tohoto druhu sociální služby.

Cíl a účel sociální služby a prostředky k jeho dosahování

Cílem poskytování služby sociální rehabilitace (§ 70) je pomoci lidem dosáhnout větší míry samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti v běžném životě. Poskytovatel služby sociální rehabilitace vždy nabízí klientům celé spektrum základních činností, prostřednictvím nichž lze tento cíl služby naplňovat. Pomáhá lidem rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti, posilovat jejich pozitivní návyky a nacvičovat výkon běžných činností, které jsou nezbytné pro samostatný život. Spolupráci s klientem staví vždy na tom, že v maximální možné míře využívá jeho zachovaných schopností a kompetencí, které se snaží posilovat, upevňovat a dále je rozvíjet.

Na rozdíl od sociální služby sociálně terapeutické dílny není u sociální rehabilitace primárním cílem zdokonalování těch návyků a dovedností, které bezprostředně souvisí se schopností člověka uplatnit se v rámci pracovního procesu v sociálně terapeutické dílně, případně pak i na chráněném nebo na otevřeném trhu práce. V porovnání k sociálně terapeutickým dílnám tedy představuje sociální rehabilitace jakýsi předstupeň k sociálně pracovní terapii provozované sociálně terapeutickými dílnami. Klient sociální rehabilitace, který se stal více samostatným a soběstačným v běžném životě, může projevit zájem rozvíjet dál svůj potenciál ve směru zdokonalování pracovních návyků a dovedností. V takové situaci má poskytovatel služby sociální rehabilitace s klientem ukončit poskytování služby sociální rehabilitace a nabídnout mu poskytování služby sociálně terapeutické dílny. Zde může klient na schopnostech a dovednostech posílených v sociální rehabilitaci začít stavět novou úroveň svých kompetencí v oblasti pracovních dovedností a návyků. K tomuto účelu slouží sociálně pracovní terapie provozovaná v sociálně terapeutických dílnách (§ 67).

Sociálně terapeutické dílny jsou tedy místem, kde může člověk bezpečně rozvíjet svůj potenciál v pracovní oblasti. Současně představují další stupeň v přechodu člověka směrem k následným úrovním, a to na chráněný nebo otevřený trh práce. To platí pro ty klienty sociálně terapeutických dílen, jejichž pracovní potenciál není z různých důvodů limitovaný do té míry, že by jim znemožňoval uplatnit se na chráněném nebo pak i na otevřeném trhu práce, udržet se na něm a obstát. Pro ty klienty, kteří nemohou postoupit na další úroveň, mohou sociálně terapeutické dílny představovat prostor, kde lze smysluplně provozovat pracovní činnosti, které sice neuplatní ani na chráněném nebo na otevřeném trhu práce, avšak umožňují jistou seberealizaci v rámci maximální možné aktivace pracovního potenciálu člověka.

Zákon o sociálních službách a Zákon o zaměstnanosti

Poskytování sociálních služeb podle § 67 a § 70 upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Chráněná pracovní místa však nachází svou podobu v jiné právní úpravě, a to v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 75 tohoto zákona je chráněné pracovní místo definováno jako pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Chráněná pracovní místa jsou zřizována za účelem zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zatímco účelem sociálně terapeutických dílen je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.

Na rozdíl od sociální rehabilitace a sociálně terapeutických dílen, které se člověku poskytují na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby podle § 91 zákona o sociálních službách, je v případě chráněného pracovní místa uzavřen s osobou se zdravotním postižením pracovně právní vztah v souladu se zákoníkem práce. Za jeho práci mu tedy náleží odměna formou mzdy nebo platu.

Sociálně pracovní terapie v sociálně terapeutické dílně je provozována bez nároku na pravidelnou odměnu. Není možné, aby uživatel sociální služby, poskytované na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby, byl současně i zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené pracovní smlouvy. Pobyt uživatele v sociálně terapeutické dílně by měl být omezen na co nejkratší dobu, vzhledem k účelu tohoto druhu sociální služby, jímž je prostřednictvím sociálně pracovní terapie zvýšit šance uživatele na začlenění se na chráněný nebo otevřený trh práce. Uživatel sociální služby může dostat jednorázovou odměnu např. v situaci, kdy poskytovatel služby dosáhne prodejem výrobků uživatelů služby určitého výnosu. Odměněním uživatelů služby poskytovatel vyjádří svůj záměr a snahu uživatele dál motivovat a povzbudit k dalšímu rozvoji jejich kompetencí.

Case management

Při práci s klienty sociálních služeb je práce v multidisciplinárním týmu využívajícím metodu case managementu nepostradatelným nástrojem, má-li být pomoc klientovi efektivní a smysluplná. Propojenost a vzájemná znalost činností jednotlivých subjektů zainteresovaných na řešení situace každého jednotlivého klienta je nezbytným předpokladem pro účinnou pomoc. Metoda case managementu umožňuje právě tuto koordinaci a kooperaci všech subjektů, čímž přispívá ke zkvalitnění služeb poskytovaných klientovi. Současně tím, že je klient sám aktivně vtažen do řešení své situace a do procesu plánování služeb, o nichž sám rozhoduje, a je zodpovědný za jejich realizaci, se posilují a znovu navrací jeho kompetence a aktivizují se jeho vlastní zdroje.

Také při poskytování sociálních služeb podle § 70 - sociální rehabilitace a § 67 - sociálně terapeutické dílny se využití metody case managementu ukazuje jako velice žádoucí a přínosné pro řešení situace uživatelů těchto sociálních služeb. Z textu výše vyplývá, že uvedené druhy sociálních služeb mohou vlastně představovat na sebe navazující prostupné úrovně činností, které za předpokladu, že budou správně pochopeny a využívány, mohou významně posílit vlastní kompetence člověka a pomoci mu projít systémem sociálních služeb a zapojit se zpátky do běžného života společnosti. Smyslem poskytování sociálních služeb není klienty ve službách uměle konzervovat. Přesně naopak je potřeba mít stále na zřeteli jednu ze základních zásad v poskytování sociálních služeb, a to, že sociální služby mají působit na klienty aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování jejich nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování.

Odbor sociálních služeb a sociální práce
6. června 2012

Autor: Odbor 22
Poslední aktualizace: 23.11.2012

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 1.10. 2016 v 15:46.