Cesta k dokumentu: Domovská stránka:

Sociální pojištění

A. Přehled změn od 1. 1. 2013 a od 1. 1. 2014 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění OSVČ

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2014 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu činí
  • první redukční hranice 865 Kč,
  • druhá redukční hranice 1 298 Kč,
  • třetí redukční hranice 2 595 Kč
2. Elektronizace předepsaných tiskopisů a podání

Zákonem č. 470/2011 Sb. se s účinností od 1. 1. 2013 vkládá do § 162 zákona o nemocenském pojištění odstavec 5. Podle tohoto ustanovení zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, ošetřující lékaři a zdravotnická zařízení činí podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis podle tohoto zákona, pouze elektronicky. Česká správa sociálního zabezpečení může určit, které tiskopisy lze nadále podávat písemně. V roce 2013 byla udělena výjimka pro všechny tiskopisy. Od 1. ledna 2014 bude možno nadále postupovat při podávání některých tiskopisů jako dosud, je však třeba sledovat na webové stránce České správy sociálního zabezpečení platnost výjimky pro jednotlivé tiskopisy.

Další informace týkající se předepsaných tiskopisů a elektronizace naleznete na adrese www.cssz.cz/cz/tiskopisy.

3. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli.

4. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z 1 242 432 Kč v roce 2013 na 1 245 216 Kč v roce 2014.

5. Sazby pojistného (důchodové spoření)

Od 1. ledna 2013 se zavádí nový dobrovolný druhý pilíř penzijního systému, a to důchodové spoření. Placení pojistného na důchodové spoření upravuje zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření.

Zaměstnanci, který je účastníkem důchodového spoření, sráží zaměstnavatel z jeho vyměřovacího základu pojistné ve výši

  • 5 % na důchodové spoření. Toto pojistné převádí zaměstnavatel na účet orgánu Finanční správy.
  • 3,5 % na důchodové pojištění. Toto pojistné převádí zaměstnavatel na účet OSSZ. Zaměstnavatel je povinen za měsíc leden 2013 a za následující měsíce používat nový (upravený) tiskopis „Přehled o výši pojistného“.

Informace k odvodu pojistného na důchodové spoření jsou dostupné na webových stránkách České daňové správy: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/duchodove_sporeni.html?year=0

6. Úrazové pojištění

Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, se odkládá na 1. 1. 2015.

7. Důchodové pojištění OSVČ
  • hranice příjmu za kalendářní rok (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vedlejších se zvyšuje z 62 121 Kč v roce 2013 na 62 261 Kč v roce 2014
  • minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje
    u OSVČ hlavních z 6 471 Kč v roce 2013 na 6 486 Kč v roce 2014
    u OSVČ vedlejších z 2 589 Kč v roce 2013 na 2 595 Kč v roce 2014
  • minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje
    u OSVČ hlavních z 1 890 Kč v roce 2013 na 1 894 Kč v roce 2014
    u OSVČ vedlejších ze 756 Kč v roce 2013 na 758 Kč v roce 2014

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění, sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

  • organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
  • působnost orgánů sociálního zabezpečení,
  • úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
  • řízení ve věcech důchodového pojištění.
  • řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • okresní správy sociálního zabezpečení,
  • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
  • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
  • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).
Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

  • nemocenského pojištění, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
  • důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na okresní správu sociálního zabezpečení;
  • pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
  • sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem okresní (Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. Česká správa sociálního zabezpečení podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na www.cssz.cz v části kontakty.

Informace ve věci:

  • zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
  • zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
  • daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.
Autor: Odbor 32
Poslední aktualizace: 9.12.2013

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.9. 2014 v 13:58.