MPSV k novele zákona o platu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
Návrh novely zákona, který bude na svém zítřejším zasedání projednávat vláda, reaguje na nález Ústavního soudu, který snížení platů představitelů soudů označil ve svém nálezu jako nepřípustné. Tato vláda prostřednictvím MPSV původně přijala dnes stále ještě platnou legislativu, podle které došlo ke snížení platové základny na 2,5 násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře oproti původně platnému 3násobku. „Toto snížení jsem považoval za adekvátní a osobně skutečně nemám potřebu na něm nic měnit, vždyť jsem byl předkladatelem tohoto návrhu. Nicméně rozhodnutí ústavního soudu respektovat musím,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
- Předkládaný návrh MPSV je připraven a předkládán na základě nálezu Ústavního soudu, který platovou základnu označil za příliš sníženou. Předchozí úprava této vlády ji totiž snížila z původně 3násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na dnes platný 2,5násobek.
- Ministr práce předpokládá u tohoto bodu jednání vlády obsáhlou diskuzi – navrhuje kompromisní řešení, kdy se nevrací k původnímu 3násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za uplynulý kalendářní rok jako výchozí platové základně, ale navrhuje 2,7násobek.
- Ústavní soud poukazuje mj. na nepřiměřeně nízké zabezpečení soudců Ústavního soudu, u kterých se postupuje shodně jako u ostatních představitelů státní moci. MPSV muselo na nález ÚS reagovat a ve svém návrhu vyhovuje názoru ÚS o vhodnosti zachování principů stejné platové základny (a určených koeficientů) pro představitele státní moci a soudů.
K nálezu Ústavního soudu:
V prvním odstavci části VII nálezu Ústavního soudu zveřejněného pod č. 181/2012 Sb. obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem (ústavnost platových restrikcí vůči soudcům) uvedl Ústavní soud, že se touto problematikou zabýval v minulosti opakovaně a svoji starší judikaturu shrnul v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/05. Jelikož je evidentní, že účastníkům řízení je tato problematika známa, nepokládá Ústavní soud za potřebné ji opakovaně podrobněji rekapitulovat.
V bodu 59 nálezu Ústavního soudu sp. zn. ÚS 55/05 se konstatuje:
„za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavku jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přímou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platu představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou, v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován.“
Poslední aktualizace: 19.7.2012
Návrh novely zákona, který bude na svém zítřejším zasedání projednávat vláda, reaguje na nález Ústavního soudu, který snížení platů představitelů soudů označil ve svém nálezu jako nepřípustné. Tato vláda prostřednictvím MPSV původně přijala dnes stále ještě platnou legislativu, podle které došlo ke snížení platové základny na 2,5 násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře oproti původně platnému 3násobku. „Toto snížení jsem považoval za adekvátní a osobně skutečně nemám potřebu na něm nic měnit, vždyť jsem byl předkladatelem tohoto návrhu. Nicméně rozhodnutí ústavního soudu respektovat musím,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.